Káma akytã'ai

Káma akytã'ai ha'e voi peteĩ mba'asy ombohetaitéva sarambihápe yvypóra káma hekoveapỹi. Ko mba'asy oiko peteĩ tekoveapỹi hekope'ỹ oñepyrũvo oñemboheta sarambihápe oiko peve peteĩ akytã'ai, ha upéi ku akytã'ai oñepyrũ oñemyasãi yvypóra hete pehẽngue ambuéva rehe.

Káma akytã'ai

Káma akytã'ai ra'ã ae
Ñemohenda ha marandu ambuéva
CIE-10 C50
CIE-9 174; 175; V10.3
CIAP-2 X76, Y78
OMIM 114480
DiseasesDB 1598
MedlinePlus 000913
eMedicine med/2808 med/3287 radio/115 plastic/521
MeSH D001943
Vikipetã ndaha'éi pohanoha renda Pohano rehegua 
[editar datos en Wikidata]

Ojeikuaa oiko meméva mokõi káma akytã'ai mba'asy: peteĩ oñepyrũva umi kamby rapemíme ogueraháva kamby káma guive kamapu'ã meve (ko mba'asy oiko meméva ha amo 80 % opaite káma akytã'aigui ha'e niko ko mba'asy peteĩha); ha ambue oñepyrũva upe káma pehẽngueme ojapóva kamby (amo 10 térã 12 % opaite káma akytã'aigui).[1]

Kuña g̃uaig̃ui, kuñataĩ huguysẽ peteĩháme imitãitévo, kuña imembysẽ peteĩháme itujaitévo térã imitãitévo, kuña araka'eve noimembysẽi, ijypykuekuéra orekova'ekue káma akytã'ai, ho'uitérõ tajyguery pohãnguéra, oñemonga'u meméva térã kuña ipire morotĩva ha'e umi kuña ikatuvéva ohasa asy káma akytã'aíre.[2]

Kuimba'e avei ikatu ohasa asy káma akytã'aíre, hákatu sa'ive 1 % opaite káma akytã'aígui ojehecha kuimba'ére. Káma Akytã'ai Ára oñemomba'egusuve ára 19 jasypa,[3] ikatu hag̃ua opavave oikuaa porãite mba'épa pe káma akytã'ai ha mba'éichapa oñemonguerakuaa.

Káma akytã'ai ha'e niko amo 31 % opaite akytã'aígui oreko kuñanguéra Yvy tuichakue javeve. Amo 43 % opaite káma akytã'ai ojehecha ary 1997-pe oiko umi tetã kakuaátavape.[4]

Kuñanguéra hetakue oreko káma akytã'ai 100.000 kuña apytépe ha kuñanguéra omano káma akytã'aíre 100.000 kuña apytépe heta tetã ambuévape:

TetãAryOrekóva 100.000 kuña apytépeOmanóva 100.000 kuña apytépe
Arhentína20087420,1
Pindoráma200842,312,3
Chíle2000-200840,113
Kolómbia200831,210
Ekuator200830,810,1
Méhiko200827,29 (1990-1999);[5] 10,1 (2008)
Paraguái200829,211,6
Perũ20083410,8
Uruguái200890,724,3
Venesuéla200842,513,7

Ehecha avei

Mandu'apy

  1. por MedlinePlus (diciembre de 2009). «Cáncer de mama». Enciclopedia médica en español. Ojehechákuri árape: 2 de junio de 2010.
  2. Instituto Nacional del Cáncer (marzo de 2010). «Información general sobre el cáncer del seno (mama)». Ojehechákuri árape: 1 de junio de 2010.
  3. por RTVE.es. «Día mundial del Cáncer de Mama». Ojehechákuri árape: 19 de octubre de 2011.
  4. ROBLES, Sylvia C. and GALANIS, Eleni. «El cáncer de mama en América Latina y el Caribe.» Rev Panam Salud Publica [online]. 2002, vol.12, n.2 [cited 2010-06-03], pp. 141-143. ISSN 1020-4989. doi: 10.1590/S1020-49892002000800016.
  5. KNAUL, Felicia Marie et al. Cáncer de mama en México: una prioridad apremiante (en español). Salud pública Méx [online]. 2009, vol.51, suppl.2 [cited 2010-06-03], pp. s335-s344. ISSN 0036-3634. doi: 10.1590/S0036-36342009000800026.

Joaju

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.